„Účel stavby jí dává její skutečný smysl. (…) Obytný dům by měl sloužit pouze k bydlení. Umístění stavby, její poloha vůči slunci, uspořádání prostor a stavební materiály jsou základními faktory pro vytvoření obytného domu. Z těchto podmínek musí být vytvořen stavební organismus.“
Tyto myšlenky vyjádřil Ludwig Mies van der Rohe v roce 1924 a plně je uplatnil na brněnské vile. Projekt Stavební organismus spekuluje o vztahu samotné architektonické struktury a okolního prostředí; tyto prvky jsou v symbiotickém vztahu a vytvářejí jedinečnou konstelaci, díky které je vila Tugendhat tak známá.
Práce Heleny Lukášové se soustředí na symbiotický vztah interiéru a exteriéru. Světlo okupuje celý prostor, jako by architekt vytvořil parazita, který je lačně přisátý ke světlu a zahradní zeleni. Onyxová stěna krvavě září v prostoru vily jako echo západu slunce.
Citát Ludwiga Miese van der Rohe se stal východiskem pro uvažování o vztahu světla, slunce, měsíc a ročního období, které vyplňuje prostory, jež jsou těmto světelným jevům a vesmírným úkazům přizpůsobeny. Tento stavební organismus vystavuje člověka, který se v jeho prostoru nachází, uvědomění si této propojenosti.
11. 1. 2022, 18:00 vernisáž
12. 1. – 6. 2. 2022 výstava site-specific projekce propojující iluzivní a fyzický prostor
25. 1. 2022, 18:00 přednáška Heleny Lukášové o vztahu fyzické a fiktivní reality
Autorky konceptu a produkce výstav: Barbora Benčíková, Ludmila Haasová, Neli Hejkalová, Lucie Valdhansová (Studijní a dokumentační centrum vily Tugendhat)
Kurátorka: Neli Hejkalová
Grafické zpracování: Atelier Zidlicky
Fotograf projektu: Mizuki Nakeshu
instagram.com/moznosti_interpretace
Projekt je realizován s finanční podporou Ministerstva kultury ČR.