Starting at Zero

„Aspoň jednou v životě je dobré začínat od nuly.“ Název výstavy „Starting at Zero“ (Začínat od nuly) odkazuje na slova Anni Albers, která v roce 1933 uprchla před nacistickým pronásledováním a v USA se jí podařilo najít nový domov. Tato výstava představuje díla tří významných designérek Bauhausu – Anni Albers, Otti Berger a Lilly Reich – společně s rakousko-britskou keramičkou Lucií Rie. Tyto ženy byly průkopnicemi avantgardy, avšak po nástupu nacismu se potýkaly s výzvou znovu si vybudovat postavení v profesním světě. Jak se podařilo těmto umělkyním začít znovu od nuly? A co jim umožnilo tak významně ovlivnit svět umění, textilu, keramiky a architektury? Bylo umění, krása a radost z tvorby jejich způsobem, jak čelit hrůzám války? Byl tento začátek od nuly sám o sobě tvůrčí silou?

Výstava „Starting at Zero” se poprvé zaměřuje na obtížné období, kterým musely procházet tyto avantgardní designérky, když se v důsledku vzestupu nacismu v Evropě ve 30. a 40. letech 20. století znovu snažily najít své místo ve světě. Jejich dílo dnes bezpochyby patří k tomu nejvýraznějšímu a nejtrvalejšímu, co ve 20. století v oblasti umění a designu vzniklo.

Anni Albers a Otti Berger byly spolužačkami na Bauhausu a také blízkými přítelkyněmi. Studium textilu a textilní výroby, které spolu absolvovaly, mělo silné kořeny v tradičním ručním tkaní. S otevřením nového oddělení architektury na Bauhausu v roce 1927 se však vzdělávací program začal více orientovat na průmyslově vyráběné textilie, které lépe korespondovaly s principy nové architektury (Neues Bauen).

V září 1930 byl Ludwig Mies van der Rohe jmenován ředitelem Bauhausu v Desavě a od ledna 1932 se Lilly Reich stala mistrovou tkalcovské dílny a oddělení interiérového designu. Reich požádala Otti Berger, aby se ujala vedení tkalcovských a technických kurzů. V letech 1928–1930 Lilly Reich spolupracovala s Miesem van der Rohe na interiérech vily Tugendhat a o jejím významu pro plánování a realizaci interiéru
dnes není pochyb.

Keramické dílo Lucie Rie je považováno za jedno z nejvýznamnějších ve svém oboru v průběhu 20. století a úzce souvisí s pracemi Anni Albers, Otti Berger a Lilly Reich. V roce 1938 byla Lucie Rie nucena opustit Rakousko a vyhledat útočiště v Anglii. Aby se uživila, začala vyrábět keramické a skleněné knoflíky. K vidění jsou ale také oceňované keramické vázy a stolní nádobí z dalších období její bohaté tvůrčí kariéry.

Výstava představí ve středoevropském prostředí ojedinělou sbírku uměleckých děl ve formě textilií, grafických tisků a keramiky.

Vernisáž: středa 26. 6. 2024, 18:00
Konání výstavy: 27. 6. – 8. 9. 2024 (přístupná bez rezervace zdarma út–ne 10:00–18:00)
Výstava je situována v technickém podlaží vily Tugendhat.

Kurátoři: Dr. Widar Halén a Dr. Daniel Low-Beer
Kurátor za vilu Tugendhat: Michal Kolář
Produkce: Světlana Ruggiero Kulíšková
Grafická úprava výstavy a doprovodných tiskovin: Studio PIXLE
Překlad textů: Světlana Ruggiero Kulíšková, Petr Kalousek
Korektury: Ivana Sára Sobotková
Poděkování: Daniel Low-Beer a Grassi Museum za zapůjčení exponátů

Výstavu připravil Nadační fond Archa ve spolupráci se
Studijním a dokumentačním centrem – vilou Tugendhat, Muzeem města Brna a festivalem Meeting Brno.