EVROPAN ADOLF LOOS. NEJEN BRNĚNSKÉ STOPY

JINDŘICH CHATRNÝ, DAGMAR ČERNOUŠKOVÁ, JANA KOŘÍNKOVÁ (EDS.).


U příležitosti 150. výročí narození Adolfa Loose vydalo na sklonku roku 2020 Muzeum města Brna ve spolupráci s Fakultou výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně reprezentativní publikaci Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy / Adolf Loos, European. His Legacy in Brno and Beyond, která doprovodila stejnojmennou výstavu.


JINDŘICH CHATRNÝ, DAGMAR ČERNOUŠKOVÁ, JANA KOŘÍNKOVÁ (EDS.). Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy / Adolf Loos, European. His Legacy in Brno and Beyond, Brno 2020.

Publikaci lze zakoupit ve vile Tugendhat a na hradě Špilberk.

V odborné literatuře se doposud vazby Adolfa Loose s rodným Brnem omezovaly pouze na jeho dětství, školní docházku a sporadické kontakty v určitém období jeho tvůrčí dráhy. Pečlivé studium pramenů a literatury však rozkrylo vztahy, které byly kontinuální – rodina, stavebníci, architekti, přátelé. I přes nesoulad s matkou zůstal ve spojení se sestrami a později s adoptovaným synovcem, s nímž snad i spolupracoval. V Brně často přednášel a etabloval se zde jako známá a respektovaná osobnost. Jedním z nejvýznamnějších Loosových klientů byl rovněž brněnský rodák Viktor Bauer, pro něhož projektoval v Hrušovanech u Brna a poté i v Brně, a to v rozsahu, jaký nebyl dosud znám ani v odborných kruzích. Loosovy styky a spolupráce se zdejšími architekty měly vliv nejen na jejich dílo, ale zanechaly významnou společenskou stopu v rámci brněnské architektonické scény. Právě v Brně se Loos seznámil s literátem Bohumilem Markalousem, jehož osobnost pro něj byla zásadní, pokud jde o vztah k českým zemím. A právě v Brně se potkal s Janem Vaňkem a Karlem Lhotou, kteří významně přispěli k věhlasu pražské Müllerovy vily, Loosova „nejkrásnějšího domu“. Kniha přináší nejnovější badatelské poznatky k dílu a osobnosti Adolfa Loose, a to především v souvislosti s jeho „brněnskými stopami“. Badatelské aktivity z posledních let, provedené na základě pečlivých rešerší dostupných pramenů a terénních průzkumů, tak korigují a mnohdy zcela nově interpretují schematicky opakovaná fakta. Zároveň potvrzují, že Loosovy profesní i společenské vazby s rodným městem nebyly jen sporadické, ale v určitých obdobích velmi intenzivní. Kniha připomíná v úvodní kapitole některá Loosova životní data a momenty spojené s jeho rodným městem a postupně představuje Loosovy práce pro Brno. Velmi objevné jsou příspěvky k cukerní rafinerii v Hrušovanech u Brna a Bauerovu zámečku. Totéž platí o Loosově otci, brněnském sochaři a kameníkovi, který patřil k předním reprezentantům brněnské měšťanské kultury druhé poloviny 19. století. Nechybí ani brněnské stopy Loosových žáků či rezonance jeho díla u brněnských badatelů.