KALI- / ARCH / FI-FO / TYPO. František Kalivoda (1913–1971)

JINDŘICH CHATRNÝ, MARKÉTA SVOBODOVÁ (EDS.)

Publikace usiluje o vykreslení nepříliš známé osobnosti architekta Františka Kalivody (1913–1971) v mnohem výraznějších a obsažnějších konturách, než tomu bylo doposud. „KALI“ (zkrácená verze příjmení byla často užívána v osobních a písemných kontaktech mezi jeho českými i zahraničními přáteli a kolegy) –zcela zásadně a osobitě ovlivnil řadu tvůrčích uměleckých a výtvarných oborů. Byl jednou z nejvýraznějších postav brněnského intelektuálního milieu třicátých až počátku sedmdesátých let minulého století. To, co dnes známe pod pojmem kulturní management, využíval ve své praxi již před válkou. Byl znám jako neobyčejně invenční publicista, propagátor nových myšlenek a směrů. Organizoval kulturní a společenské dění, které svým významem přesahovalo region rodného Brna.

Kniha v česko-anglické mutaci (624 stran a 760 obrazových příloh) zpracovává osobnost architekta Kalivody v širokém spektru.

Jindřich Chatrný, Markéta Svobodová (edd.), KALI- / ARCH / FI-FO / TYPO. František Kalivoda (1913–1971), Brno 2024.

Publikaci lze zakoupit osobně v Muzeu města Brna na hradě Špilberk a ve vile Tugendhat.

ZAKOUPIT PUBLIKACI ONLINE

Publikace není a ani nemohla být koncipována jako vyčerpávající monografie. Autoři knihy se nicméně snažili v rámci stávajících možností podat všestranný a celistvý pohled na jeho profesní dílo i životní osudy. K tomuto průzkumu dopomohla také výjimečně zachovalá a téměř celistvá architektova pozůstalost uložená v Muzeu města Brna, včetně jeho rozsáhlé korespondence s významnými osobnostmi z celé Evropy, nabízející jedinečný vhled do fungování rozvětvené sítě evropského modernismu meziválečného období.

Již na střední škole se poprvé projevilo Kalivodovo mimořádné organizační a výtvarné nadání, když inicioval založení studentského časopisu Kruh. Jeho vstup do Levé fronty se stal určující pro téměř veškerou jeho činnost v oblasti filmu a fotografie, Až neuvěřitelně, s ohledem na tehdejší komplikovanou dobu, působí fakt, že se ještě jako posluchač vysoké školy stal na sklonku roku 1935 sekretářem znovu ustavené československé skupiny CIPRACu, o dva roky později dal podnět k ustavení Bloku východoevropské skupiny CIAM-Ost. Na propagaci moderní architektury se Kalivoda podílel rovněž příspěvky do časopisů Forum, Architektura, Měsíc, Index, Salon aj. K vlastní architektonické činnosti se dostal ve 2. polovině třicátých let. Doposud nedoceněna zůstala Kalivodova osvětová činnost na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě a později i pedagogická činnost na Škole uměleckých řemesel v Brně, kdy se jako externí učitel podílel na propagaci a zavedení moderních pedagogických reforem. Po válce se angažoval na Slovensku, kde se podílel na vypracování prvního územního plánu hornické oblasti v Banské Štiavnici a následně na výzkumu a dokumentaci s návrhy obnovy historických objektů v Kremnici. V politicky uvolněnější atmosféře šedesátých let navazoval na mezinárodní principy předválečné avantgardy a inicioval řadu akcí (konferenčních, výstavních či publikačních) spojených se jmény slavných brněnských osobností překračujících region Československa, jako byli Adolf Loos, Johann Gregor Mendel, Viktor Kaplan nebo Leoš Janáček.

V posledních letech svého života intenzivně spolupracoval s Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Díky této mimořádně plodné a prospěšné součinnosti se v Brně mimo jiné uskutečnila z Kalivodovy iniciativy na přelomu let 1968/1969 dnes již legendární výstava celoživotního díla Ludwiga Miese van der Rohe, autora proslulé brněnské vily Tugendhat.