Na přelomu let 1924–25 přednášeli v Praze a v Brně evropští průkopníci moderní architektury – Le Corbusier, Amédée Ozenfant, Jacobus Johannes Pieter Oud, Theo van Doesburg, Walter Gropius a také brněnský rodák Adolf Loos. Právě Loos v polovině 20. let intenzivně spolupracoval s redakcí časopisu Bytová kultura včetně jeho německé mutace Wohnungskultur a s brněnskými UP závody architekta Jana Vaňka. Tento podnik zastupoval Loos i v Paříži, kde počátkem roku 1925 dojednal s Le Corbusierem výrobu zařízení pro jeho výstavní pavilon L´Esprit Nouveau, avšak k realizaci zakázky nedošlo. Adolf Loos se podílel i na koncepci interiéru československého výstavního pavilonu na Mezinárodní výstavě moderního umění dekorativního a průmyslového v Paříži v roce 1925.
Ve stejném roce se v Německu zformovalo hnutí moderního uměleckého stylu Nová věcnost (Die Neue Sachlichkeit), který je myšlenkově spřízněný s výtvarníky a architekty Bauhausu, zvláště v upřednostňování funkce nad formou. Termín zavedl kritik Gustav Friedrich po retrospektivní výstavě v Mannheimu.