Téměř současně s vilou Tugendhat byla na jaře 1930 v Praze dokončena stavba vily Františka Müllera podle projektu architekta Adolfa Loose (1928–30). Vrcholné dílo Loosovy tvorby s unikátním vnitřním architektonickým řešením známým pod pojmem Raumplan se dnes řadí k nejvýznamnějším vilovým stavbám na světě. Na výrobě interiérového vybavení Müllerovy vily se stejně jako ve vile Tugendhat podílel brněnský architekt Jan Vaněk a jeho závod Standard bytová společnost.
Ve stejném roce je na našem území realizován první mrakodrap s výškou 44 m. Jedná se o administrativní budovu Spolchemie v Ústí nad Labem ovlivněnou expresionismem. Její prvenství vystřídala až roku 1934 funkcionalistická výšková budova Všeobecného penzijního ústavu s výškou 52 m.
Zatímco L. Mies van der Rohe a A. Loos dokončovali své úžasné vily v Československu, německý architekt Hans Scharoun teprve začal kreslit první plány vily pro průmyslníka Fritze Schminkeho v německé Lobavě (Löbau). Hans Scharoun prezentoval své dílo rovněž na výstavě Bydlení (Die Wohnung) na Stuttgartském sídlišti Weissenhof, nicméně organickým pojetím hmoty vybočoval z ustálené tvorby německého Bauhausu. Haus Schminke tak představuje jednu z vrcholných meziválečných staveb organických forem a splynutí s krajinným rámcem.
