Od roku 1946 byl provoz vily Tugendhat poprvé od vypuknutí druhé světové války relativně stabilizován. Již od 1. srpna 1945 zde začala působit soukromá taneční škola Karly Hladké, profesorky brněnské konzervatoře. Kurzy tance a rytmiky ve vile navštěvovala hlavně děvčata, ale i chlapci v širokém věkovém spektru – od nejmenších tříletých dětí až do dospívajícího věku. Podle vzpomínek potomků Karla Hladká s rodinou ve vile přímo žila v nejvyšším podlaží, které jí sloužilo jako byt, a rovněž zajistila řadu poválečných opravných prací. Jednalo se především o nové zasklení v podobě kovových rámů, do kterých byly vsazeny menší skleněné tabule, kterých byl v poválečném Brně tragický nedostatek. Následkem únorových událostí byla soukromá taneční škola k 30. červnu 1950 zrušena.
Karla Hladká spolupracovala již před válkou s předním brněnským tanečníkem a choreografem Ivem Váňou Psotou, jehož taneční škola byla pojmem. Jak dokládá jedna z fotografií, která pochází asi z let 1946–49, sám Ivo Váňa Psota taneční školu Karly Hladké ve vile Tugendhat osobně navštívil.