První snahy o obnovu a důstojné kulturní využití jedné z nejslavnějších vilových staveb se datují od počátku 60. let minulého století. Iniciátorem a hybatelem veškerého dění byl brněnský architekt František Kalivoda, který také navázal osobní kontakty s Gretou Tugendhatovou. Ta pak v listopadu 1967 poprvé od roku 1938 navštívila Brno a svůj dům. V rámci výstavy díla Ludwiga Miese van der Rohe v brněnském Domě umění (20. 12. 1968 – 26. 1. 1969) vystoupila Greta Tugendhatová 17. ledna 1969 v Brně s česky předneseným projevem o okolnostech a průběhu stavby vily, která patří k zásadním pramenům pro poznání domu. V dubnu 1969 jednal František Kalivoda s Markétou Roderovou-Müllerovou o obnově zahrady, která spolupracovala s Miesem na jejím návrhu a byla připravena vypracovat plán osázení zahrady podle Miesovy koncepce (včetně vybavení zimní zahrady). Spolupráce na obnově vily byla předběžně dohodnuta i s chicagskými ateliéry Miese van der Rohe. V srpnu 1969 a dubnu 1970 zasedal v Brně Sbor pro restituci památkově chráněného objektu „Vila Tugendhat“ za účasti Grety a Daniely Tugendhatových. Na počátku 70. let však byly veškeré aktivity utlumeny. Zemřeli hlavní protagonisté (Ludwig Mies van der Rohe 1969, Greta Tugendhatová 1970, František Kalivoda 1971) a nastupující politická situace po roce 1968 podobným aktivitám nebyla nakloněna.
František Kalivoda (1913–1971) patří k nejpozoruhodnějším osobnostem brněnské kultury 30.–60. let minulého století. V kontextu české moderní architektury je zapsán především jako publicista a organizátor s výjimečnými mezinárodními kontakty. Od r. 1935 byl mj. sekretářem československé skupiny Mezinárodních kongresů moderní architektury (CIAM), v r. 1936 inicioval založení východoevropské sekce CIAM, jejíž zasedání se v r. 1937 konalo v Brně a ve Zlíně. V poválečném období, v dobách politicky a společensky vypjatých, dokázal prosadit a realizovat skvělé projekty v různých oblastech kultury – od publikací Brno, vůně jednoho města (1959) a Brno, město práce a pokroku (1966) až po organizaci mezinárodních akcí věnovaných slavným brněnským osobnostem jako byl Viktor Kaplan nebo Adolf Loos. Část Kalivodovy doposud neuspořádané pozůstalosti je uložena v Muzeu města Brna a v současnosti je zpracovávána Mgr. Jindřichem Chatrným v rámci grantu Akademie věd ČR – Osobnost a dílo architekta Františka Kalivody (1913–1971) v kontextu evropské avantgardy.
Článek ke stažení zde.
Dagmar Černoušková – Jindřich Chatrný, Architekt František Kalivoda a „kauza“ vila Tugendhat (několik poznámek), Prostor Zlín, roč. XIV, č. 4, 2007, s. 36–43.
Odraz jídelního stolu v okně, 2008, foto: Barbora Roučková