PROJEKTOVÁ KAMPAŇ
Projekční práce pro obnovu stěžejního díla světové moderní architektury, vily Tugendhat v Brně, byly zahájeny na počátku roku 2005. Úplný název projektu, zpracovaného v období leden 2005 až září 2006, je Projekt rehabilitace a restaurování vily Tugendhat. Za tímto účelem bylo vytvořeno sdružení tří architektonických atelierů: OMNIA projekt, ARCHTEAM a RAW.
OMNIA projekt disponoval hlavními referencemi v oblasti projektování obnovy kulturních památek včetně památek v seznamu UNESCO (rehabilitace zámku v Kroměříži, restaurování pláště zámku v Lednici, konzervace pláště Národního divadla v Praze) a také referencemi v oblasti restaurování technických památek. Ateliéry ARCHTEAM a RAW jsou zaměřené na moderní architekturu se znalostí funkcionalismu. Vznikl tak širší projekční tým odborníků – jednak architektů a techniků z oblasti památkově-restaurátorské, kde pochopitelně spočívá těžiště problematiky, a jednak architektů, tvořících soudobou architekturu. V týmovém duchu tak byly diskutovány jak věci koncepce restaurování památky, tak také nezbytné, ale významné vstupy současné architektonické tvorby.
Jmenovitě autorský tým tvoří:
Ing. arch. Marek Tichý, odborný garant projektu, soudní znalec v oboru restaurování staveb
Ing. arch. Milan Rak, PhD, spoluautor
Doc. Ing. arch. Tomáš Rusín, spoluautor
Ing. arch. Petr Řehořka, spoluautor
Ing. arch. Alexandr Skalický, spoluautor
Ing. arch. Ivan Wahla, spoluautor
Ing. arch. Vítek Tichý, hlavní inženýr a koordinátor projektu
Vzhledem k významu akce byla zpracována trojstupňová dokumentace. Jejím hlavním podkladem byl stavebněhistorický průzkum, zpracovaný týmem odborníků Národního památkového ústavu pod vedením Karla Ksandra. Dalším zdrojem poznání bylo dokonalé zaměření objektu pomocí laserscanningu a fotogrammetrie od firmy Geodis, dopracované ručně projektantem včetně všech anomálií. Třetím podkladem byl a trvale zůstává podrobný restaurátorský multioborový průzkum, vedený a zastřešený Prof. Ivo Hammerem. Výjimečným zdrojem pro pochopení duše stavby v jejím šťastném období se stal soubor fotografií z rodinného života, zapůjčený Prof. Danielou Hammer-Tugendhat, dcerou stavebníků vily.
KONCEPCE REHABILITACE PAMÁTKY
Prvním stupněm projektu je studie, do níž byla vložena koncepce obnovy. Ta ověřila možnost maximálního návratu k originálnímu stavu domu z období, kdy zde žila rodina Grety a Fritze Tugendhatových. Všechny pozdější úpravy byly posouzeny již jako utilitární a převážně nevhodné. Navržena byla koncepce rehabilitace, jemného uvolnění památky směrem k její podstatě, konzervace podstaty a pietní doplnění chybějících součástí na základě hlubokého poznání původního provedení. Podstatou se přitom rozumí veškerá materiálová a povrchová hodnota originálu, včetně nánosu vrstvy počátečního užívání (do 2. světové války). Bylo tak rozhodnuto, že vila bude vybavena veškerým původním mobiliářem, většinou v restaurátorských kopiích. V diskusi o odůvodněnosti této koncepce sloužila zejména tato fakta:
Jde o autorské dílo Ludwiga Miese van der Rohe, které se řadí k jeho stěžejním evropským realizacím, pro moderní architekty až kultovní povahy. Stavba je zapsána na Seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Z originálu je dochováno výjimečně vysoké procento – téměř veškerý tvar, řada povrchů (nyní ukrytých), řada významných prvků a vybavení. Přestože lze toto dílo považovat za nejautentičtější evropské dílo autora, není jeho současný výraz ani zdaleka v intencích autorových záměrů. Míra původní substance je stále objevována.
Úpravy z válečných a poválečných let byly devastační a v podstatě se nedochovaly – byly setřeny celkovou obnovou a rekonstrukcí v letech 1981–1985. Proto jediná vrstva, o kterou při navrhované rehabilitaci částečně přicházíme, je vrstva z 80. let.
Studie byla dokončena v květnu 2005 a ve své koncepci následně schválena orgány památkové péče. V červnu 2005 svolal Národní památkový ústav poradní komisi odborníků, která projekt ohodnotila jako vysoce kvalitní a jeho celkovou koncepci rovněž schválila.
Další stupeň – projekt pro stavební povolení – je zaměřen hlavně na oživení památky. Úkolem architektů bylo splnit zadání projektu tak, aby zakomponováním návštěvnického provozu do rehabilitované památky nebyla popřena původní funkce – bydlení. Cílem je naopak evokovat co nejintimnější zážitek, jako by šlo jen o návštěvu v obydleném domě. Obdobným úkolem pro specialisty je technické zajištění souladu restaurované vily s jejím návštěvnickým provozem.
Dle požadavku památkových orgánů byl vypracováván také třetí stupeň – projekt pro provedení stavby (tzv. realizační projekt). Ten zdůrazňuje veškeré stavební profese a jejich koordinaci a také zahrnuje kartotéku všech prvků, (přes 3000 ks), včetně stanovení postupu ochrany a restaurování každého prvku. V rámci tohoto stupně je také dořešeno vybavení objektu veškerým původním mobiliářem, převážně v kopiích.
Koncepci a filozofii projektu lze ve výsledku shrnout následovně: v rámci projektové přípravy byl o vile Tugendhat zjištěn dostatek informací, které byly relevantní pro pečlivé zpracování projektu. Byl a je znám tvar, materiál, funkce, vybavení a dokonce i způsob používání vily v letech 1930–1938. Je také známo, jakými úpravami prošel objekt v následujících letech. Díky stavebněhistorickému průzkumu, dochované původní dokumentaci a restaurátorským průzkumům bylo možno upřesnit míru zachování původní substance, která je překvapivě značná.
Na tomto základě byla obnova vily Tugendhat navržena jako akce restaurátorská, zaměřená na plnou rehabilitaci originálu na vědecké úrovni. Dojde tak k obnovení dnes zastřeného účinku Miesova díla, k jeho restaurování a rekonstrukci tam, kde se nedochoval. Nedojde přitom k žádným úbytkům cenných pozdějších vrstev. Cennou inspirací je úspěšná rehabilitace Müllerovy vily v Praze od Adolfa Loose (dokončena v r. 2000). V případě vily Tugendhat navíc budou plně funkční veškeré instalace, původní vzduchotechnika apod.
CÍLE PROJEKTU
Fyzická záchrana a ochrana dochované památky. Zásadní kroky z hlediska stavebního – statika a střecha. Dále budou zásahy směrovány do technického zařízení budovy, zejména ležaté části kanalizace. Stabilita základů a zajištění proti zatékání bude dlouhodobou garancí dobrého stavebnětechnického stavu domu. V případě střechy a teras bude neoriginální konstrukce nahrazena jinou, technicky vyspělejší. Střecha ostatně měla technické problémy již záhy po dostavbě v roce 1930. Statické zabezpečení vily nenaruší památkovou podstatu objektu.
Prezentace původní podoby Miesovy architektury. Tento záměr bude znamenat očištění domu od nevhodných, ale vratných úprav pozdějších dob. Ochraně originální substance je pak podřízen způsob doplnění objektu na bázi rekonstrukcí a replik tam, kde je známo původní provedení. Ve zbývajících případech bude uplatněna náznaková instalace nebo architektonická retuš. Nic cenného v rámci této koncepce neustupuje. Vždy, kdy dochází ke kolizi nové prezentace památky s originálem, je upřednostněna jeho ochrana.
Nová náplň a využití vily. Brněnská vila Tugendhat bude sloužit jako instalovaná památka moderní architektury. Znamená to funkci zpřístupněného památkového objektu, na což projekt reaguje. Nové vstupy související s touto funkcí jsou navrženy jako čitelné, vložené, kdykoli odstranitelné konstrukce s vysokou kvalitou současné architektury i provedení. Zajištěn bude rovněž bezbariérový vstup do objektu.
Více o referencích na www.omniaprojekt.cz, www.raw.cz, www.archteam.cz
Za autorský tým
Ing. arch. Marek TICHÝ, odborný garant projektu
